Někdy na podzim jsem listovala běžeckým časopisem a jedna z informací, která mi utkvěla v paměti, zněla, že kdo si chce zaběhnout osobní rekord na 10 km, neměl by rozhodně vynechat Pečeckou 10. Jedná se o akci, jejíž historie sahá až do roku 1980, kdy se konal 1. ročník a na startovní čáru se tehdy postavilo pouhých 8 závodníků. Postupně se měnila trasa, termín a počet běhu chtivých zvolna narůstal. Každý průměrný počtář jistě určí, že letos 8.3.2025 se konal již 45. ročník. Ve startovní listině se to hemžilo více než pěti stovkami jmen a mezi nimi i Lenka s Andym. Mimo hlavní dospěláckou trasu se dopoledne mohly proběhnout i děti a to na tratích od 60 do 1600 metrů.

Běžci startují od sportovní haly a míří po asfaltové silnici přes Ratenice směrem k Cerhenicím, kde je obrátka po polovině trasy společně se skromnou občerstvovací stanicí. Profil trasy je rovinatý a tedy ideální na pořádné protočení nohou s cílem lámat rekordní časy. Počasí nám letos přálo, slunečno, 16°C, takže jsme konečně mohli nechat doma termotrička, nákrčníky a čelenky a po několikaměsíční pauze jsme vyvětrali kraťasy a trička s krátkým rukávem.

I přes velkou účast závod působí sympatickým rodinným dojmem – nikde jsme nemuseli čekat (registrace, úschovna), podél trasy nás povzbuzovaly hloučky fanoušků, v Ratenicích nám do kroku dokonce hrála hudba z rozhlasu. I přesto, že na závodě tohoto typu nemůžeme pomýšlet na přední příčky (nejrychlejší muž zdolal trať za 30:16, žena za 34:08), tak jsme oba se svými výkony velmi spokojeni a lepší začátek sezóny jsme si nemohli přát…a jako bonus jsme dostali opravdu krásnou medaili a mohli se přecpat lahodnými perníky😊.

Pečecká desítka se tradičně koná každou druhou sobotou v březnu. Zúčastníte se příští rok s námi?